Jak naučit dítě na nočník i bez stresu

Kdy je správný čas učit dítě na nočník a jak se to vlastně dělá? I když na to neexistuje jednoznačná odpověď, připravili jsme pro vás několik způsobů, ze kterých si sami vyberete ten, který platí zrovna na vaše dítko.

Jak naučit dítě na nočník patří mezi kontroverzní témata výchovy. Zatímco starší generace na to šla poměrně přímočaře, současné rodičovství se snaží více zaměřit na pocity a potřeby dětí. A těžko se pak obhajuje, proč vaše dítě ještě ve třech letech nechodí na nočník, když vaši vrstevníci uměli nočník používat klidně od roka a půl. Jak si s tím tedy poradit co nejlépe a naučit dítě na nočník tak, aby z toho ani jedna ze stran neměla zbytečné stresy?

V jakém věku učit dítě na nočník

Žádný univerzální věk, ve kterém dítě musí umět vykonávat potřebu na nočníku, neexistuje. Každý jedinec se vyvíjí vlastním tempem, a tak je to v pořádku. Každé dítě si k nočníku musí dozrát samo. Většinou se to děje v době, kdy už zvládá bez problémů chodit, což je okolo dvou let věku. Není špatně začít dřív, stejně jako není ostuda, když s odplenkováním začnete později.  Močový měchýř se vyvíjí individuálně, což platí i pro jeho ovládání.

Jak poznáte, že je dítě na nočník připravené?

Neznáme žádný stoprocentní ukazatel připravenosti, existují ale určité znaky, které vám s rozpoznáním správného času pomohou. Jedná se o následující:

• Dítě je schopné zadržet větší objem moči, které pak naráz vyčůrá. To zjistíte tak, že plena zůstane dlouho suchá a naplní se najednou. Plenu má tak suchou alespoň tři hodiny přes den, případně i bezprostředně po probuzení.
• U dítěte si všímáte gest, pohybů a grimas, kterými naznačuje, že potřebuje čůrat nebo kakat.
• Pozorujete, že má pravidelnou stolici.
• Špinavá plenka je mu nepohodlná.
• Na nočníku bez potíží sedí a drží na něm rovnováhu.
• Všímáte si, že dítě sleduje, jak ostatní chodí na záchod a o nočník jeví zájem.
• Dítko se snaží být samostatné.

Netlačte to silou

Slýcháte od svých rodičů a prarodičů zaručené rady, jak dítě odnaučit nosit plenu? Stejně jako všechno ostatní, i výchova se vyvíjí. A to, co platilo před lety, nutně nemusí být pro současnou generaci úplně aktuální. Což to neznamená, že to předchozí generace dělala špatně, prostě to dělala jen jinak.

Jestli tedy slýcháte rady, že máte dítě nechat běhat nahaté, aby pochopilo, jak čůrání funguje, případně ho nechat oblečené bez plen, aby pocítilo diskomfort, když si nezajde na nočník, neznamená to, že to musí být i ta pravá cesta pro vaše dítě. Pokud se vám metoda nezamlouvá, nenuťte do ní sebe, ani svoje dítě. Protože v pohodě potřebujete být oba dva.

Základní rady pro učení na nočník

Pro dítě je přechod z plen na nočník velký milník v jeho životě. Proto univerzální rada, jak mu s tím pomoct, je, abyste mu nechali dostatek času a obrnili se trpělivostí. Dřív nebo později se na nočník naučí každé dítě.

Jaké další rady se osvědčily jiným maminkám a tatínkům?

• Nechtě dítě, aby si v obchodě vybralo takový nočník, který se mu líbí. Díky tomu k němu bude mít od počátku pozitivní vztah.
• Seznamujte dítko s nočníkem postupně. Dobré je například pomocí oblíbených hraček ukázat, k čemu nočník slouží.
• Pro učení si vyberte období, kdy máte dost času a víte, že nebudete na dítě nijak tlačit.
• Oba rodiče by se měli shodnout na názvu pro vykonávání malé i velké potřeby, aby v tom dítě mělo jasno. To samé platí i pro všechny osoby, které dítě případně hlídají.
• Nejlepší způsob, jak naučit dítě na nočník, je posadit ho na něj po probuzení, kdy má plný měchýř.
• S odvykáním od plen začínejte přes den, na noc plenku stále dávejte, pokud je potřeba. Omezovat ji můžete nejprve během denního spánku. Nejprve tedy budete dítě posazovat na nočník po probuzení ráno, následně i po probuzení během dne a později pak můžete začít i po jídle, před spaním i v jinou denní dobu, když rozeznáte signály, že dítě potřebuje vykonat potřebu.
• Oblékejte dítě do oblečení s gumou, které si zvládne samo bez potíží sundat, když bude potřebovat.
• Nezapomeňte k učení přistupovat pozitivně a dítě chválit za každý vydařený pokus. Neúspěchy netrestejte.
• Pokud dítě na nočníku pláče, počkejte s učením na později, ať v něm nevybudujete negativní pocity.
• Zajistěte, aby byl nočník dobře přístupný. Například pokud máte několik pater, měl by být v každém z nich.

Ověřené tipy, jak naučit dítě chodit na nočník

Každé dítě je jiné, co funguje na jedno, může u jiného vyvolat nepříjemné pocity a vzdor, který neusmlouváte. Proto když vám nebude fungovat jedna metoda, neznamená to, že jste ji dělali špatně. Prostě zkuste jinou a uvidíte, jestli budete úspěšnější. Rozhodně nemá cenu trestat sebe ani dítě. Přehnané nároky do výchovy nepatří.

Nechte o odplenkování rozhodnout dítě

Možná jste už slyšeli příběhy o tom, jak rodiče naučili dítě na nočník prakticky přes noc. A vězte, že to není úplně sci-fi. Některé děti opravdu dojdou do věku, kdy se samy rozhodnou pro to, že plenky už nosit nechtějí. Takže pokud jste zkoušeli učit na nočník a efekt se nedostavil, zkuste to znovu třeba po měsíci. Za tu dobu se toho mohlo spousta změnit.

Učte dítě chodit na nočník formou nápodoby

Zahrňte do učení oblíbenou panenku nebo plyšáka. Protože se děti učí nápodobou, stojí za to vysvětlit jim celý proces názorně právě na hračkách. Dejte panence nebo plyšákovi napít, sundejte kalhoty (pokud má), posaďte na nočník, pochvalte a nezapomeňte ani na mytí rukou.

Uvidíte, jak na celý proces bude vaše dítko reagovat. Možná bude stačit ukázat jen několikrát, možná se to nesetká s úspěchem a bude lepší, když zvolíte jinou strategii. V žádném případě do toho dítě nenuťte, když uvidíte, že ho to nebaví.

Výhodou tady může i být, pokud vás vaše ratolest nenechá odejít z dohledu ani na vteřinu. Když vás následuje i na záchod, snadněji jí vysvětlíte celý proces. V takovém případě je dobré nočník umístit v blízkosti toalety.

Nemyslete za dítě

Dočetli jste se, že máte dítě posazovat často na nočník, abyste vystihli moment, kdy potřebuje? Případně za ním co chvíli chodíte a ptáte se, jestli nepotřebuje čůrat nebo kakat? Pozor na to, abyste mu čůrání nezprotivili a z učení na nočník se místo zábavy nestala nepříjemná povinnost, která v něm bude vzbuzovat úzkosti.

Dalším vedlejším produktem častého připomínání je také to, že dítě získá dojem, že na vykonávání potřeby nemusí myslet, protože to vždy uděláte za něj. Což má k samostatnosti na míle daleko.

Místo nočníku rovnou záchod

Že dítě na nočník nedostanete ani za nic? Možná ho jen nepotřebuje. Místo toho, abyste ho lámali do toho, že je nočník skvělá věc, zkuste, jestli nechce nočníkovou fázi přeskočit a pořiďte na záchod nízkou stoličku a dětské prkénko. Děti se rády opičí po dospělých. A vás také neviděli na nočník chodit. Se záchodem je to ale jiný příběh.

Motivujte

Kdo z nás v dětství netoužil po dospěláckých věcech! Zkuste to využít k motivaci (ne vydírání) dítěte. Dítěti slibte, že až bude chodit na nočník a nebude potřebovat pleny, bude moct nosit kalhotky nebo slipy jako dospělák. A samozřejmě si bude moct vybrat i design, který se mu líbí. Motivace oblíbenou pohádkovou postavičkou dokáže divy. A když ne, nic se neděje, dřív nebo později přestane plenky používat tak jako tak.

Zkuste tradiční metody

Další možností, jak naučit dítě na nočník, je nechat ho nahaté, aby si lépe uvědomilo, co se stane, když se vyčůrá mimo plenu. Tato metoda je ideální na léto, kdy můžete být venku na zahradě.

Další možností jsou tzv. odvykací plenkové kalhotky, které si na rozdíl od pleny dokáže samo sundat a nandat. Ty moč a stolici nepropustí, ale neposkytují komfort sucha, takže si dítě uvědomí, že je mokré. I pro tuto metodu jsou lepší letní měsíce.

Co když se učení na nočník ani opakovaně nedaří?

Přechod z plenek na nočník není žádný test dobrého rodičovství, přesto v nás dokáže vzbudit tolik emocí. Pokud máte už nervy na pochodu z toho, že se stále nedaří, zkuste zapátrat, co vás na tom tolik trápí.

Pojmenujte své strachy

Bojíte se, že vás ostatní rodiče soudí? Jste vynervovaní z poznámek okolí, že vaše dítko v takovém a takovém věku ještě pořád nosí pleny? Nebo se třeba bojíte, že dítě nevezmou do školky, případně to budete muset řešit u pediatra?

Poznat svoje strachy je první krok k tomu, abyste je překonali. Opět připomínáme, že každý potřebuje jiný čas na naučení nových dovedností. Tak se nadechněte, vydechněte a dejte si chvilku pohov, než se začnete pokoušet znovu.

Promluvte si o tom s dítětem

Už víte, co vás trápí, teď je čas to říct svému potomkovi. Žádné kárání, že takhle velký kluk / velká holka už přece nemohou nosit plínu. Ale klidné a upřímné vysvětlení, jak celou situaci vnímáte. Samozřejmě to podejte jednoduše, aby tomu dítko rozumělo.

A protože nezáleží jen na pohledu jedné strany, nechte k tomu vyjádřit i svého potomka. Jak to vnímá? Co mu vadí? I když ještě neumí svoje myšlenky vyjádřit jako dospělák, určitě se doberete k výsledku, od kterého se můžete odrazit a začít na tom pracovat společně.

Co když se dítě začne znovu počurávat?

Občas se může stát, že dítě na nočník začne chodit a po chvíli zase přestane a začne se počurávat. Ani to není důvod k panice, většinou se to do pár týdnů zase srovná. Občas chvíli trvá, než si to dítě v hlavě spojí a pochopí, co to celé znamená.

Není ale na škodu zapátrat, jestli příčina neplyne z nějaké negativní změny doma nebo v okolí. Pokud ji objevíte, snažte se ji napravit. Mezitím dítěti normálně dejte pleny a nedělejte na něj zbytečný nátlak.

Rozhodně není potřeba v tom hledat rodičovské selhání nebo potomkovu zlomyslnost. Jakmile z vás dítě vycítí napětí, může se stát, že to celý problém jen prohloubí a návrat k nočníku bude trvat o to déle.

Na malou chodí, na velkou se mu nechce?

Na to, jak naučit dítě chodit na nočník čůrat jste už přišli, ale stále na něj nechce chodit kakat? Možná k tomu jen potřebuje více soukromí. Proto zkuste nočník umístit do kouta, kde na něj nebudou upřené zraky ostatních členů domácnosti.

Také zkuste případně vypozorovat, v jaký čas běžně chodí a posadit ho na nočník v tuto dobu. Hlavně nedělejte žádný nátlak, ten by celý problém jen prohloubil.

Další řešení pak je, když dítěti pořídíte dětské sedátko na záchod. Je to pohodlnější, a navíc to tak dělají i všichni dospěláci. Na záchod ale nenuťte děti mladší než dva roky.

Co při učení dítěte na nočník nedělat

Co ideálně dělat už jste se dozvěděli. Dobré je ale také zjistit, čeho byste se měli vyvarovat:

• Vyhněte se hracím nočníkům, které sice vyvolávají dojem, že s nimi učení bude zábavnější, ale větší pravděpodobnost je, že v nich nakonec skončí jen hračky.
• Nenuťte dítě na nočníku sedět dlouho a nenuťte ho tam být, pokud vyloženě nechce. Zbytečně si k němu vytvoří negativní vztah.
• Nikdy nekomentujte negativně vykonanou potřebu, mohlo by to vést k zadržování stolice, protože si dítě bude myslet, že dělá něco špatného. Slova jako špinavý, smradlavý a podobně tu nemají své místo.
• Nikdy netrestejte dítě za to, že se vyčůralo do pleny místo do nočníku, to samé platí i pro nehodu bez pleny, která neskončí v nočníku. Nemluvíme jen o fyzických trestech, ale také o různých formách slovního kárání.
• Nesrovnávejte se s ostatními rodiči. Zbytečně byste stres přenášeli na dítě.
• Jakmile si všimnete, že začne dítko tlačit, nesnažte se ho okamžitě svléknout a dát na nočník. I děti potřebují na vyprazdňování klid a tímto celý proces můžete zastavit.
• Dítě na nočníku nikdy nekrmte. To, že je to jediná chvíle, kdy ho udržíte v klidu, není dostatečný důvod. Ani vy přece na záchodě nejíte.
• Nepoužívejte čas na nočníku ke hře s dítětem, aby nezapomnělo na to, k čemu nočník vlastně slouží.
• Chození na nočník nezačínejte v období vzdoru, které poznáte podle toho, že slovo ne se začalo v dětském slovníčku objevovat víc než obvykle.
• Správný čas na nácvik není ani v době jakýchkoli větších změn. Tedy například v době stěhování, pokud zrovna cestujete, případně když se vám narodilo další dítě.

Pár slov závěrem

Chození na nočník jde někdy ze dne na den, jindy trvá déle. Děti nevnímají své výměšky jako něco nechutného, občas bývají na své dílo i poměrně hrdé a nechápou, proč by mělo zmizet v toaletě. Přechod z plenek na nočník není pro děti vůbec jednoduchý. Od rodičů tak potřebují trpělivou pomoc a vysvětlování. A na takové věci musí být připravené.

Také je naprosto normální, že se dítě občas pomočí až do věku 5 až 6 let. A to buď v noci, nebo když je tak zabrané do hry, že nestihne doběhnout. Určitě to není důvod k trestání. Jen pokud jsou nehody časté, zkuste po příčině zapátrat s lékařem.