Jak vlastně vznikl nejvýznamnější křesťanský svátek a jaké tradice se dochovaly až do dnešních dní? Pojďte zjistit, jak to s Velikonocemi je z křesťanského i světského pohledu.
Většina z nás si s Velikonoci spojí pečení beránků, barvení vajec, zdobení stolu větvičkami kočiček a samozřejmě také koledování pomlázkou. Jenže kde se vlastně tyto tradice vzaly? Zjistěte, co za oslavou Velikonoc stojí a pojďte se podívat na různé zvyky, které se k ní pojí.
Co jsou vlastně Velikonoce
Velikonoce jsou z křesťanského pohledu nejdůležitějším svátkem roku, slaví se totiž zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V širším pojetí patří do Velikonoc také takzvané Velikonoční triduum, které začíná na Zelený čtvrtek, kdy proběhla Ježíšova poslední večeře, pokračuje pátečním ukřižováním a končí v neděli oslavou zmrtvýchvstání.
Oslavám však nejprve předchází 40denní postní období. Je to období pokání, které znázorňuje 40 dní, které Ježíš strávil sám v poušti a nepodlehl svodům ďábla.
Co se týká etymologie, je český název odvozený od Velké noci, tedy od názvu noci, kdy došlo k Ježíšově vzkříšení, anglické Easter je pravděpodobně odvozené od jména germánské bohyně jara a plodnosti – Eostre.
Velikonoční období je totiž z pohledu lidových tradic spojené s vítáním jara a oslavou nového života. Spousta z dnes křesťanských rituálů má kořeny v mnohem hlubší minulosti. Asi vám neunikne, že se často křesťanské svátky kryjí s těmi původními pohanskými. Církev se takto snažila pomoct pohanům lépe ztotožnit s církevními tradicemi. Proto často přebírala původní tradice a pozměnila je k obrazu svému.
Kdy se slaví Velikonoce?
Velikonoce patří mezi pohyblivé svátky, takže každý rok připadají na jiné datum. Což se může zdát zvláštní, vzhledem k tomu, že Ježíš byl ukřižovaný v konkrétní den. Vysvětlení je následující.
Datum Ježíšovy smrti není přesně známé, ví se ovšem, že byl ukřižovaný během židovského svátku Pesach, který oslavuje odchod Židů z egyptského otroctví. Pesach se slaví podle lunárního kalendáře a začíná v den jarního úplňku. Během tohoto židovského svátku proběhla i poslední Kristova večeře.
Jenže protože židovské měsíce se neshodují s těmi z našeho kalendáře, bylo potřeba najít shodu, která by vyhovovala jak křesťanské, tak židovské straně. A tou shodou se v roce 325 stala neděle po prvním jarním úplňku.
Právě od té doby se Velikonoce slaví první neděli po prvním jarním úplňku (po 21.březnu). Slavení Velikonoc tak může v závislosti na postavení planet připadnou na kteroukoli neděli od 22. března do 25. dubna.
Svatý týden a zvyky s ním spojené
Samotným velikonočním oslavám předchází ještě takzvaný Svatý nebo také Pašijový týden (passio znamená v latině utrpení), při kterém si křesťané připomínají poslední týden pozemského života Ježíše. Začíná Květnou nedělí a končí oslavami na Velikonoční pondělí. S každým dnem se také pojí tradiční zvyky. Znáte je?
Květná neděle
Květnou nedělí, které se také říká Pašijová neděle, si připomínáme příjezd Ježíše do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými ratolestmi. A protože v našich končinách nemáme palmy, světí se u nás kočičky (vrbové proutky s částečně rozvinutými pupeny) a zdobí se jimi kostely i domovy.
Na Květnou neděli se podle světských zvyků nemá nic péct, protože by se zapekly i květy a nebyla tím pádem žádná úroda.
Modré pondělí
Modré pondělí symbolizuje pro křesťany volný den, kdy se nepracuje, ale zdobí se kostely. také se jedná o poslední masopustní pondělí.
A jak se došlo k přívlastku modrý? Dost možná z německého překladu, kdy blau znamená nejen modrý, ale také podnapilý, a tedy neschopný práce.
Šedivé úterý
Třetí den Svatého týdne připadá na Šedivé úterý, kterému se ale také někdy říká Žluté úterý, protože žlutá je symbolem věčnosti, ctnosti a božího světla. Tak jako tak je to ideální den k jarnímu úklidu, protože bylo zvykem vymetat pavučiny a prach.
Škaredá středa
Škaredá středa připomíná Jidášovu zradu za 30 stříbrných. Proto se v tento den pečou jidáše, tedy sladké pečivo připomínající smyčku, na které se Jidáš po zradě oběsil.
Dříve bylo zvykem v tento den vymetat saze z komína, proto byste Škaredou středu našli i pod názvem Sazometná. A ještě dobrá rada, tento den se neškareďte, nebo by vám to mohlo zůstat.
Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek se připomíná Ježíšova poslední večeře během oslav židovského svátku Pesach. Přívlastek zelený dostal tento den nejspíše zkomoleninou, kdy se z původního německého Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) stal čtvrtek zelený – Gründonnerstag.
Podle tradice byste v tento den měli sníst něco zeleného, takže pokrmy se špenátem nebo hráškem by rozhodně na stole neměly chybět.
A že se chcete těšit dobrému zdraví? V tom případě si za svítání posnídejte jidáše, kterého jste si včera upekli.
Velký pátek
Na Velký pátek si připomínáme, že byl Ježíš odsouzen, ukřižován a pohřben. Významný den je to nejen pro křesťanskou obec, ale i pro všechny ostatní, na tento den totiž připadá od roku 2016 státní svátek.
Z oltářů v kostelích se odstraňují kříže i další ozdoby a od tří hodin odpoledne se pak konají bohoslužby. Tento čas je totiž podle historických pramenů časem, kdy došlo k ukřižování.
Na Velký pátek by se nemělo jíst maso nebo například prát prádlo, abyste ho neprali v krvi Ježíše Krista.
Bílá sobota
Bílé sobotě se také říká Svatá nebo Světelná. Tuto barvu sobota získala nejspíše po novokřtěncích, kteří nosívali bílá roucha jako znak čistoty.
V tento den je čas na rozjímání, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Věřící se však mohou jít pomodlit k symbolickému Ježíšovu hrobu, který bývá v každém kostele.
Na Bílou sobotu se začínají připravovat pokrmy, malují se vajíčka a pletou se velikonoční pomlázky. Večer začínají oslavy zmrtvýchvstání páně.
Velikonoční neděle
Velikonoční neděle se také nazývá Boží hod velikonoční a je největším křesťanským svátkem, protože právě v neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
V tento den se slaví a bohatě hoduje. Na stole samozřejmě nesmí chybět ani mazanec nebo velikonoční beránek jako symbol Ježíšovy oběti.
Velikonoční pondělí
Na Velikonoční pondělí došlo k nanebevzetí Ježíše Krista. V našich končinách je tento den spjatý s koledováním pomocí pletené pomlázky. Zvyk šlehání žen pomlázkami má však pohanský původ. Pomlázka upletená z mladého proutí má ženám předat svěžest a zdraví po celý rok.
Jako poděkování za vyšlehání dávají dívky chlapcům malovaná vajíčka. Po červené barvě vajec, která symbolizuje barvu krve Ježíše Krista se Velikonočnímu pondělí také říká Červené pondělí.
Co znamenají jednotlivé tradice symboly Velikonoc
Na Velikonoce se setkáte s řadou symbolů a tradic od pečení beránků až po barvení vajec. Víte však, co vlastně znamenají?
Velikonoční beránek
Pečení beránka k Velikonocům neodmyslitelně patří. Je symbolem nevinnosti, čistoty a poslušnosti. I proto se dříve často obětoval bohu.
Původ velikonočního beránka byste našli u Izraelitů, kteří beránky obětovali na připomínku vysvobození z egyptského otroctví. Od středověku pak beránek platí i za symbol Ježíše, který se obětoval, aby nás vysvobodil z otroctví hříchu.
A proč se peče sladký beránek místo masa? Důvod hledejte nejspíše v horší dostupnosti masa široké veřejnosti.
Velikonoční pomlázka
Slovo pomlázka je odvozená od slovesa „pomladit“. A to pomlazování, jak asi tušíte, se dělá právě šleháním pomlázkou spletenou z mladých proutků, které mají svou sílu, pružnost a mládí ženám předat.
Na konci pomlázky pak nechybí stuhy, které symbolizují počet žen, které byly takto pomlazené.
Původ tohoto zvyku prováděného na Velikonoční pondělí není úplně jasný, používat se u nás začal až v nějakém 14 století. A to pouze na částech českého území. Dnes se s ním setkáte po celém Česku, známý je také na Slovenku a v některých částech Polska.
Velikonoční vajíčka – kraslice
S velikonočními vajíčky se setkáte jak v křesťanských, tak i v pohanských oslavách tohoto svátku. Vejce tu symbolizuje (znovu)zrození, stejně jako plodnost a úrodnost.
Protože velikonočním oslavám předcházelo období půstu, byla vajíčka vítanou součástí jídelníčku, protože obsahují spoustu živin. A navíc se v postním období jíst nesměla.
Jejich zdobení vzniklo jako lidová tradice opředená mnoha pověrami a obřady. Zdobení skořápek byste ovšem našli už v pravěku, není to tedy žádná novinka.
V novodobé historie jsou kraslice vytvořené z vyfouknutých nebo natvrdo uvařených vajec. Běžně posloužily jako odměna koledníkům za vyšlehání pomlázkou. Vyfouknutá vejce se malovala z jednoduchého důvodu – aby vajec bylo dost, malovalo se v průběhu celého roku. A jak si asi domyslíte, s plnými vejci by to dobře nedopadlo.
Pokud ovšem chcete darovat kraslici z lásky, musí být podle pověr plná a také by měla být namalovaná načerveno.
Kočičky
Jak už jsme zmínili u Květné neděle, pochází tradice kočiček z Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma, kde ho obyvatelé vítali (nejspíše) palmovými ratolestmi. A protože v našich končinách palmy nemáme, začaly se nahrazovat větvičkami jívy, tedy kočičkami.
Velikonoční zajíček
Symbol velikonočního zajíčka hledejte spíše u našich sousedů v Německu, kde dětem ukrývá všemožné dobroty, které pak děti hledají. A jak je to napadlo? Najít byste mohli takové vysvětlení, že zajíci hledají na jaře u lidských obydlí potravu, ale protože jsou plaší, samotným lidem se straní. A takto jim lidé začali přisuzovat tajné roznášení velikonočních vajec.
V Bibli byste ho však našli jako symbol pokory a skromnosti. Je ovšem také symbolem zmrtvýchvstání, proto ho často najdete na obrazech u nohou Panny Marie.
Mazance a jidáše
Na velikonoční tabuli nesmí samozřejmě chybět ani mazance a jidáše. Zatímco kulaté mazance jsou symbolem slunce, které se na jaře konečně vrací v plné síle, jidáše symbolizují provaz, na kterém se Jidáš oběsil. Našli byste ale i pragmatičtější vysvětlení tohoto pečiva ve tvaru válečku – hospodyňky ho prý pekly, aby mohly spotřebovat zbytky těsta.
Mezi méně známe symboly velikonoce pak patří například křen, který symbolizuje hřebíky, kterými byl Kristus ukřižován, nebo také jeho hořkost a utrpení. Setkat se můžete také se symboly v podobě mléka a medu, které symbolizují dvojjedinost Krista.
Jak se Velikonoce slaví za hranicemi
Zatímco za hranicemi se setkáváme s nepochopením našich zvyků, některé zahraniční zvyky velikonočních oslav mohou zase zaskočit nás. Pojďte se podívat, jak takové oslavy probíhají jinde po světě.
Jak jsme už nakousli, v Německu slaví velikonoce tak, že jim velikonoční zajíček schová po zahradě vajíčka a různé dobroty.
Podobný zvyk byste našli i v USA, tam se dokonce každoročně před Bílým domem koná Easter Egg Roll, kde čokoládová vajíčka neschovává zajíček, ale samotný prezident.
Norové mají poměrně netradiční velikonoční zvyk, který vznikl přesně před sto lety, kdy se na titulních stranách novin objevila zpráva o vraždě. Jednalo se však o reklamu na nový krimi román, který spustil to, že lidé v tomto období každoročně čtou detektivky a vysílá je v tu dobu i televize.
Pak jsou tu ale země, které berou křesťanskou rovinu svátku opravdu vážně. Takovou zemí jsou například Filipíny, kde se místní dobrovolníci nechávají přibít na kříž, případně si své hříchy snaží odčinit bičováním. Zvláštností je, že tento rituál odsuzuje nejen stát, ale i samotná církev.
Zakončíme ale opět odlehčeně. I ve Švédsku je na Velikonoce populární koledování. Jen ne tak, jak ho známe my. Švédské děti se na Velikonoční neděli oblékají do starého oblečení, což symbolizuje převlečení za čarodějnice, a takto chodí od domu k domu a vyměňují své kresby za dobroty.
