Vybrat první pevné boty pro miminko je velký krok. Ničeho se ale nebojte, poradíme vám, jak sáhnout po těch správných.
Lezení začíná být nuda a svět pomalu objevuje z výšky? Pokud se vaše dítko pokouší o první krůčky, je to velká radost. A konec přemýšlení, od kdy jsou boty pro miminko vlastně vhodné. Protože jakmile už dělá samostatně několik krůčků, je ten správný čas vybírat první botičky.
Kdy naboso a kdy v botičkách?
Na koberci, trávě nebo písku je v pořádku, aby dítě chodilo naboso. Přirozeně se zapojují svaly chodidla a kotníku a posilují se přesně tam, kde je to potřeba. Bosá chůze na tvrdých a studených površích ale obuv vyžaduje. Tvrdý povrch není zdravý pro vývoj klenby a studená zem může vést k prochladnutí.
Podle čeho vybírat první botičky?
Boty musí na nožku dobře padnout. To znamená, že nikde netlačí, ale ani nesmí být moc volné, aby v nich noha volně nepoletovala. Zároveň ale musí být dost volné, aby netlačily prstíky k sobě, a ještě potřebují v přední části nadměrek 10 až 15 mm, aby měla noha kam růst a měla místo na prodloužení při chůzi. Při vybírání dejte také pozor na postavení nohy vůči kotníkům. U sklonu ke vbočení (valgozitě) volte botičky s pevnějším opatkem (pozor, opatek není to samé, co podpatek).
Jaké parametry by měly splňovat první boty pro dítě?
Lehké a měkké – protože se dítě teprve učí chodit, nemá ještě dostatečně vyvinuté svalstvo. Lehké boty jsou pro učení vhodnější, protože s nimi nemusí nijak zápasit a také mu nepřetěžují svaly.
Ohebná a tenká podrážka – přirozený je pohyb bez bot, když najednou dítěti zavřete nohu do boty s tlustou podrážkou, budete mu bránit v tom, co pro něj doteď bylo přirozené. Také bude pravděpodobně více zakopávat, protože nevěnuje pozornost tomu, po čem chodí. To, že necítí povrch, po kterém chodí, vede k nešetrnému našlapování, což přetěžuje pohybový aparát.
Široká špička – prstíky potřebují prostor. Pokud chcete, aby se dítku správně vyvíjela klenba a netrpělo na vbočený palec, je potřeba myslet na to, aby mělo v botě dostatek prostoru. Prsty smáčknuté do úzké špičky ztrácí svou funkci, a to vede k namáhání a přetěžování jiných svalů.
Nezvýšená pata – zvýšená pata totiž mění postavení páteře vůči povrchu, na kterém dítko stojí. A stačí opravdu i malé zvýšení, aby se zadělalo na velký problém. Zkracují se achilovky a problém se může řetězit natolik, že vyústí v bolesti zad a hlavy. Mění se rovnováha, a i nepatrné vychýlení vede ke špatnému postoji a tím i nežádoucímu vývoji svalstva.
Neklouzavá podrážka – rovnováha dětí je ještě poněkud vratká, stabilní podrážka je proto absolutní nutnost. Padání je sice přirozenou součástí učení, ale vhodnou obuví minimalizujete ty pády, které jsou zbytečné.
Prodyšný materiál – nejen nohy dospělých se potí. Potí se i malé děti, a navíc mají pokožku výrazně citlivější. Prodyšnou obuví předejdete zbytečným kožním potížím.
Zdravotně nezávadný materiál – sázkou na jistotu jsou přírodní materiály. Děti rády ochutnávají vše nové a boty nebudou výjimkou.
Nové nebo z druhé nohy?
Dětská obuv nepatří mezi nejlevnější záležitosti, tak je pochopitelné, že vás napadá varianta znovupoužití botiček, ze kterých už původní majitel vyrostl. Jenže tady nastává několik ale. Botičky se vytvarují podle nohou, které má každý jedinečné. A to pro druhého nositele není rozhodně přínosné. Pokud se ale jedná o kvalitní koženou obuv, která jinak není vůbec ochozená, můžete to vyřešit výměnou vložky. To je dobré nejen proto, že se nová vytvaruje podle nožky současného nositele, ale také z hlediska větší hygieny. Botičku ale dobře ozkoušejte a ujistěte se, že dobře sedí. Jinak riskujete špatný vývoj pohybového aparátu, a to za to nestojí.