Litina je generacemi osvědčený materiál, na litině s úspěchem vařily naše babičky, zdravě a chutně. Dnes se ve spoustě domácností litinové nádobí začíná znovu objevovat, jako první většina sahá po kvalitní pánvi z masivní litiny. Není divu, poctivá pánev je jednou z nejlepších investic při nákupu kuchyňského vybavení.
Pojďme si litinovou pánev proklepnout; třeba o ní uvažujete i vy, abyste tedy věděli, za co svoje peníze utratíte.
Dva typy litinových pánví
Litina je směs železa s uhlíkem. Každá pánev vzniká tak, že se litina odlije do formy, forma se po zchlazení litiny rozbije a pánev vyjme. Každý kus je originál.
Litinová pánev se pak buď potahuje smaltem, nebo jde na pulty obchodů se surovým povrchem. U pánví se má situace tak, že zhruba polovina z nich je smaltovaná, druhá ze surové litiny. Oba typy litinových pánví se významně liší způsobem používání, a především péčí o ně. My se nyní zaměříme na litinové pánve bez smaltu.
Litinová pánev ze surové litiny
K litinovým pánvím bez potahu je třeba přistupovat specifickým způsobem. Naprostá většina majitelů na ní oceňuje přímý kontakt připravovaného pokrmu s litinovým povrchem, považují tento způsob vaření za nejzdravější možný.
Pánev ze surové litiny je potřeba před prvním použitím vypálit a vytvořit tak na povrchu ochrannou vrstvu. Někteří výrobci základní ošetření provedou za vás. Pokud si nejste jistí, že zakoupená litinová pánev je hned připravená na to, abyste na ni hodili kus masa, pátrejte po slově seasoning.
Co je seasoning?
Seasoning je speciální úprava litinové pánve, spočívající v zapečení jedlého oleje při vysoké teplotě do povrchu pánve. Česky by se dalo slovo seasoning přeložit jako vypečení. Seasoning vytvoří na povrchu ochrannou vrstvu, která chrání pánev před rezivěním a zároveň se stará o to, aby se jídlo nenapalovalo na dno.
Péče o litinovou pánev
Litinová pánev je mj. unikátní tím, že čím déle se používá, tím jsou její vlastnosti lepší. Na povrchu pánve se vytvoří tzv. patina. O patinu je třeba se starat, snapříklad vhodným mytím pánve.
Litinová pánev se v žádném případě nemyje v myčce, pouze teplou vodou, měkkou mycí houbou. Nepoužívají se žádné silně odmašťující čisticí přípravky.
Po omytí je nutné litinovou pánev řádně vysušit, zbytková vlhkost by mohla vést k tomu, že se na pánvi objeví známky rzi. Suchou pánev můžete vytřít trochou jedlého oleje, použijte papírový ubrousek. Vrstva jedlého oleje vytvoří na povrchu konzervační vrstvu.
Nechat v pánvi zbytky jídla přes noc? Zapomeňte!
Tím, že na litinové pánvi není žádný povlak (smalt), je pokrm v přímém kontaktu se surovým železem. Na přípravu jídla ideál, nikoliv však na přechovávání zbytků v pánvi. Proč? Pokrm totiž přebírá z pánve železitou chuť. Stačí nechat kousek masa v pánvi přes noc v ledničce, druhý den ohřát k obědu a hned na jazyku ucítíte, o čem je řeč.
Takže: na litinové pánvi uvařte, zbytky dejte na talíř nebo do misky na později, pánev opláchněte teplou vodou, důkladně vysušte, vytřete papírovou utěrkou omočenou v jedlém oleji a uložte do skříňky s nádobím.
Jaká jídla se dají v litinové pánvi připravit?
Záleží na průměru pánve a výšce okraje. Klasicky se dá litinová pánev použít na smažení, restování, tedy řízky, minutková masa, zeleninová jídla. Pokud jsou okraje pánve vyšší, můžete v ní maso dusit, obzvláště najdete-li vhodnou pokličku, která na pánev pasuje.
Litinová pánev, která nemá dřevěnou rukojeť, lze dát do trouby. Úspěšně v ní upečete třeba kynuté buchty.
Pár tipů a rad závěrem
Litinová pánev použijete na všechny typy sporáků, včetně plynového (otevřený oheň), litina je obzvláště vhodná na indukci – je těžká, železo je přirozeně vodivé.
Pánev ze surové litiny je levnější než pánev z litiny smaltované, rozdíl může být klidně až polovina ceny. Při koupi tak nemusíte sáhnout hluboko do kapsy.
Řešíte-li velikost pánve, pak vězte, že nejprodávanější průměr je 28 cm, vystačí pro čtyřčlennou rodinu. Pro menší porce – dva strávníky – se hodí pánve o průměru 24 cm.
Zdroj: guss-und-eisen.de
