Zahrady i terasy nám nabízí velkou spoustu možností. S příchodem teplejšího počasí se většina z nás nemůže dočkat, až bude trávit večery i rána venku, dopřeje si snídani pod slunečníkem a večerní sedánky se sklenicí vína pod širým nebem. Vyšperkujte si svůj zahradní prostor ještě o chlup více a pořiďte si ohniště. Dostane vás dál od terasy, plápolající plamínky ohně vás uklidní a nabídnou nezapomenutelnou atmosféru. A taky vám umožní opéct si buřt, stejně jako za starých časů.
Kam ohniště umístit?
Doporučuje se ohniště umístit na jiné místo, než na terasu nebo ke stávajícímu posezení. Ideální umístění je dál od domu, aby vám kouř nešel do oken, a ohniště bylo v bezpečné vzdálenosti od veškerých věcí, které by oheň mohl poničit. Oceníte také to, pokud je ohniště na místě, ze kterého budete mít krásný výhled – do okolí, na zahradu nebo na dům.
Přenosná ohniště
Ohniště můžete mít přenosné – v takovém případě je praktické pořídit kousek s madly, aby se vám praktičtěji a pohodlněji přenášelo. To se vám může hodit během chladnějších měsíců, kdy jej budete chtít dát tam, kde máte nejvíce slunečního světla. Tak si jej můžete vytvořit kdekoliv budete mít chuť a nemusíte se limitovat jedním místem. Přenosná ohniště dělíme na typ wok a typ koš.
- Typ wok – jedná se o nejprodávanější a nejklasičtější přenosné ohniště. Tvoří ho velká kovová mísa připomínající velkou pánev, na které se oheň rozdělá. Může být doplněna madly, nohami nebo roštem. V míse najdete také odtokové otvory, aby se v ohništi nedržela voda.
- Typ koš – tento typ ohniště tvoří ocelové pásy s mezerami. Díky přístupu vzduchu ze všech stran oheň velmi dobře hoří. Při výběru se zaměřte na popelník, který by neměl chybět, jinak hrozí, že žhavé uhlíky spálí všechno, co se nachází pod ohništěm na zemi.
Zabudovaná ohniště
Dalším možností je ohniště zabudované. Jeho výstavba přitom není nic složitého. Důležitá je volba místa. Ohniště by nemělo být v blízkosti budov nebo dřevěných zahradních prvků. Dejte si také pozor, aby bylo v dostatečné vzdálenosti od stromů, keřů, bazénů, domků, zkrátka všech věcí, které by oheň mohl poškodit. Bude se vám také lépe zakládat na rovině než ve svahu. Místo je také dobré vybírat s ohledem na světové strany.
Materiál ohniště je klíčový
U ohnišť si dejte pozor na materiál. Samozřejmě, pevné kovové konstrukce jsou základem číslo jedna, ale důležité také je, čím je natřené. Materiál a nátěr by měl být zcela zdravotně nezávadný. Pokud se z ohniště začne sloupávat barva, nejedná se o nic žádoucího. Některé výpary také mohou být karcinogenní, což vám přípravu jídla může značně znesnadnit. Ne vždy je dobré orientovat se podle cenovky.
Co se týče vzhledu a designu – vybírejte podle stylu své zahrady či terasy. Od toho si pak lépe zvolíte tvar ohniště, barvu i typ.
Čím topit?
Klasické ohniště na dřevo vám poskytne mnohem autentičtější zážitek, než pokud si zvolíte plynové, které je spíše na okrasu. Na otop potřebujete vyschlé nelakované dřevo, kousky větví a klestí. Po kompletním vyhasnutí můžete popel z ohniště vysát speciálním vysavačem nebo sesypat do kompostéru.
Jak velké ohniště?
Základní otázkou je také velikost ohniště. Ta se odvíjí podle toho, pro kolik má být lidí. Vezmeme-li v průměru 6 lidí, které se k němu může pohodlně usadit, pak je ideální průměr ohniště kolem 80 cm. V potaz ale vezměte si prostor kolem ohniště, aby se kolem něj dobře procházelo.
Kromě průměru je důležitým parametrem také hloubka. Čím větší je, tím méně vám z něj budou vypadávat kousky větviček, popela nebo polen.
Jak vyzrát na posezení?
Ať už se rozhodnete v okolí ohniště nechat trávu, nebo zvolíte například mlatovou cestičku, nezapomeňte ani na posezení kolem ohniště. To by mělo poskytovat dostatek míst k sezení, případně i zásobník dřeva. Vyřešit to můžete klasickou lavičkou, skvěle ale vypadají i dřevěné kostky, které slouží jako taburety, případně kamenné zídky. Ty už ale vyžadují větší stavební úpravy.
